Strejdik
"Strejda"... jsme mu říkali jako 6ti letý děcka a i když jsme rostli a věku přibývalo, tento človíček pro nás enbyl nikým jiným než-li "strejdikem" !!! Myslím, že ne jen já jsem mu vděčná za jeho obětavost a trpělivost, když nás jako malé děti nechal k sobě chodit na kkoníky... Párkrát nám koně zdrhli, někdy jsme svou zbrklostí zavinili nějaký ten úraz,ale strejda se na nás nikdy nedokázal hněvat dlouho... :-) Kromě toho, že jsme strejdu zlobili, zdržovali od práce a "pomáhali" mu s koníkama,jsme také poslouchali,když nám strejda vyprávěl "v co uvěřil". Vyprávěl nám o víře v Boha a v Ježíše Krista, jako malý děti jsme tomu asik nikdy nijak extra moc nevěnovali pozornost, teda budu mluvit za sebe :-D "STREJDO KDY UŽ SI PUDEM HRÁT"...Jsem se zajímala,když se strejdik po vyprávění o tomhle zeptal jestli má někdo nějaké otázky... :-D Byla sem fakt rozjívené dětcko :-) A opravdu sem tomu co nám strejda vyprávěl moc nevěnovala pozornost,ale přeci jen ve mě něco zůstalo,přeci jen ten základ jsem určitě pochytila,po tom když jsem ke koníkům chodit přestala, jsem se svým způsobem stejně obracela k nebi...
Teď když jsem se navrátli zpět ke koníkům, jsem s troškou rozumnosti začala víc projevovat zájem dozvědět se něco nového :-) Vždycky když jsme byli se strejdou na vyjíždce na koních,tak jsme si povídali, vyprávěl mi jaké má různé zkušenosti a spoustu věcí které se ho týkali,jeho a Boha. Já již po špatné životní zkušenosti jsem byla víc uzavřená pro sebe,neměla jsem odvahu se projevit a něco říct,ale časem to ze mě nějak spadlo a já začla strejdovi také vyprávět různé věci, občas jezdím v neděli se stredjou do sboru,ze začátku i tam jsem se cítila velice nejistá a nesvá,bála jsem se bavit s lidma okolo a tak,ale časem to také spadlo a teď se tam pokaždé těším na toho koho tam zase potkám a ským budu mluvit a jestli se dovim něco zajímavého,pěkného....Za to že jsem uvěřila v Boha jsem vděčná strejdovi,a proč to sem vlastně píšu?! Každý kdo tohle čte si možná myslí kdo ví co... ale pro mě je to to nejcenější co mě v mém životě mohlo potkat, nikdo mi nedal víc nežli STREJDIK. kromě toho,že mám místo kde se cítím lépe než doma,kam utíkám před problémama a starostma,že mám koňské kamarádky a to ty nej nej... ,kromě toho, že u strejdika mám oporu, nejlepšího kamaráda,a skorem i tátu... Mám NADĚJI!!! A to vlastně ve všem,né jen v tom že až umřu,že půjdu do Ráje .-) ale mám naději na vyřešení problémů,naději na štastnej život, vlastně naději na všechno co si budu přát :-) Strejda mi moc pomáhá ve všem,pomohl mi se vším v čem jsem měla potíže,problémi,starosti... on je člověk,kterej mi zatím pomohl se vším,člověk kterej mi dokáže hned zlepšit náladu, ale to důležitý je že mi ukázal cestu k Pánu Bohu.
-Je to srandista :-) Trápí cílinku....
Mrzí mě ale že má pořád spoustu práce,kvůli které má málo času na všechno ostatní, především teda koníky,ono svím způsobem "všechno špatný k něčemu dobrý" kdyby neměl tolik práce tak by se staral o kobylky sám a nemohla bych mu pomáhat,nemohla bych se o koníčky starat a tak... :-) A to já dělám ráda,takže jsem vlastně ráda že má tolik práce! Ale... na druhou stranu, bych mu přála aby měl víc času na to co má rád a co ho baví, třeba i ty koníčky,ale hlavně na jeho rodinu, protože vím, že to je pro něj to nejdůležitější a pro štěstí své rodiny by asi udělal vážně cokoliv, doufám že si ho jeho rodina váží tak jako já, protože je to báječnej táta a určitě i manžel,ale někdo pro koho to je samozřejmost, si ho možná nedokáže tolik vážit, protože si neuvědomuje, že každý nemá tak báječnýho tátu (třeba jako já), můžu vám všem říci, popravdě vlastního tátu nemám ani z poloviny tak ráda jako strejďánka, strejda je pro mě táta víc než ten můj vlastní... Je mi to někdy moc líto, že taky nemám tak super tátu!!!
někdy najde aspoň kousek času,aby se mohl starat o kobylky a stará se o ně s velikánskou láskou (stejně jako já :-D)...
NĚKDY ale strejdikův výraz v obličeji mluví za vše... :-)
