Moji dva andílci...
Jednou jsem četla nějaký citát, který mě asi teď trošku vystihuje....
" Až jednou půjdeš po mostě života, kde na jedné straně končí dětství a na druhé je dospělost, podívej se pod sebe, tam ve víru se tváří život, když jednou přejdeš, nemůžeš se vrátit zpátky- Jen bláznům se to stává.... "
A proč si vlastně myslím, že to má semnou něco společného, asi proto, že si uvědomuju, že za necelý tři měsíce mi bude 18, ale já bych se strašně moc ráda vrátila zpět po mostě, chtěla bych aby mi bylo třeba 8 a nejlépe měsíců, uteklo mi to dětství strašně rychle a nebylo ani moc hezké,ale i přesto bych chtěla být znovu dítě a změnit spoustu věcí, které jsem tenkrát nevěděla, že můžu ovlivnit jiným směrem (tím lepším). Děti maj spoustu výhod, narozdíl od nás, říkám od nás a vypadá to jako bych se považovala za dospělou, vlastně se tomu hrozně bráním a nechci být, ale dítě už taky nejsem no, a to mě mrzí.... Ale mám dva andílky s kterýma se můžu vždycky vrátit do dětských let, hrát si, zlobit ... věřit v pohádky, ale vím, že to po čem toužím není možné ani s andílky, možná jednou... se mi můj sen splní.
Ti moji andílci jsou: první moje malinká o 14let mladší sestřička Nikolka, kterou miluju hrozně moooooc a druhý je malinkatej Adámek (strejdův vnouček), jsou oba moc hodný, asi jako každý dítě, jsem vážně moc ráda, že je mám a doufám, že oni mě maj aspoň z poloviny tak rádi jako já je. A taky doufám, že až ještě o kousek povyrostou, že budou semnou jezdit na koníkách.... U Nikolky je to docela i nadějný,ale u Adámka si ještě budu muset chvilku počkat co mi k tomu poví :-)
Tak tohle je Adámek na maškarním a jde za "Dýni" -Doufám, že jsem to uhádla tentokrát správně, protože vypadá i jako řepa,nebo mrkev :-D
A tady na této fotečce je Nikolka když byla ještě miminko, na levo moje starší sestřička kterou mám taky mocinky ráda a na pravo já.... :-)
Náhledy fotografií ze složky Andílci